Syn.: Aconitum clusii Pohl, Aconitum rostratum Bernh., Aconitum cammarum var. gracile Rchb., Aconitum judenbergense Rchb., Aconitum dominii Sillinger
Česká jména: voměj (Engelbert 1814), voměj strakatý (Presl 1819), oměj strakatý (Opiz 1852, Sloboda 1852), oměj modrý (Čelakovský 1879, Polívka 1912), oměj pestrý (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Střední Evropa (především jižní část), od Švýcarska po Východní Karpaty, u nás nejčastěji v horách (kromě severu Čech), sestupuje však i do nižších poloh.
Ekologie: Vyskytuje se v lužních lesích, stinných roklích a podél vodních toků, vystupuje až do subalpínského stupně. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina se statnou lodyhou a velkými květy v hroznu (výjimečně i latě), 40–200 cm vysoká. Listy jsou dlanitosečné, členěné v úkrojky; květní stopky jsou lysé, přilba květu je vysoce klenutá, vyšší než široká – tento znak jej nejnápadněji odlišuje od oměje šalamounka (Aconitum plicatum), se kterým se objevuje na stanovištích často společně. Plody jsou měchýřky.
Oměj pestrý je velice variabilním druhem, jeho výška, hustota olistění i tvar lodyhy dosti podléhá vlivu světelných poměrů na stanovišti, proměnlivé jsou i tvar přilby a barva květu – od modré až po bílou. Rozlišuje se proto řada variet.
Ohrožení a ochrana: Oměj pestrý patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), stejná kategorie ochrany je mu deklarována i podle zákona (§3).
Poznámka: Stejně jako jiné oměje je i tento druh prudce jedovatý.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, od 20. 6 do 3. 8. 2003 (Česko, kultura a Šumava); Tomáš Mrázek, bělokvětý exemplář, dne 15. 8. 2007 (Železné Hory, Horní Bradlo).